Jaké knihy mám na výběr?

Sbírka obsahuje Werichovy bajky a pohádkové prózy z autorova posledního tvůrčího období, převážně z let 1959–1972. Příběhy, napsané po oblíbeném a úspěšném Fimfáru, jsou stejně tak nápadité, poetické i humorné, láska v nich vítězí nad nenávistí, vstřícnost nad arogancí, statečnost nad zbabělostí, dobro nad zlem, jak už to v pohádkách bývá, ale zde čtenář silně vnímá „duši“ moudrého klauna. Přesto nás Werichovy pohádky znovu a znovu okouzlují a stále se k nim chceme vracet. Editor výboru Ondřej Müller pečlivě vybral 15 pohádek a bajek do knížky s tajuplným názvem Deoduši, která byť má podnázev Dospělé pohádky, potěší čtenáře všeho věku – stejně tak jako příběhy fimfárovské.

Co kdyby v poštovní schránce žila příšera? Co když máte ve škole skříňku, která požírá lidi? Pozor na hrbol pod kobercem, může obživnout! A co by se vám mohlo stát, kdybyste procházeli tichou, temnou, úzkou uličkou? V téhle STRAŠIDELNÉ SBÍRCE je 25 hrůzostrašných povídek. Všechny o lidech, kteří se BOJÍ. Hodně bojí. Přečtěte si jejich příběhy. Uvidíte, jestli máte strach ze stejných věcí. Protože jestli se teď nebojíte… TAK SE BÁT BUDETE.

Co bys dělal, kdybys potkal ducha dívky, která se chce pomstít? Co kdyby ses zamotal do sítí strašlivého obřího pavouka? A co kdybys pod postelí našel záhadný pár kouzelných bot? V každé z 25 povídek v téhle knížce se lidé bojí. Moc bojí. Přečti si jejich příběhy. Zjisti, jestli tě děsí stejné věci. Protože jestli se teď nebojíš… už brzy se bát budeš! Kniha je určena dětem od 9 let.

Kdo je detektiv Kalle? Přece ten nejlepší pátrač, a to je mu teprve třináct let! Jeho první případ se odehrává během prázdnin v švédském městečku Lillköpingu, kde se po několika letech zničehonic objeví strýček Kallovy kamarádky Evy-Lotty. Strýček se ovšem chová víc než podivně, neustále se zajímá o zříceninu na návrší, v noci leze oknem z pokoje, kupuje si zcela nevhodné věci, horlivě pročítá noviny, a to není zdaleka všechno. Kallovi je hned jasné, že tohle není jen tak. Něco podezřelého se chystá a on musí vypátrat co, než bude pozdě!

Osiřelá holčička Marika hledá své místo ve světě. Na její cestě ji doprovází věrný psí kamarád.Marika je sirotek a žije na horách u své přísné tety. Ta jednoho dne zjistí, že Marika krmí toulavého psa a vyžene ji z domova. Děvčátko se se svým čtyřnohým kamarádem vydává k moři, o kterém ji vyprávěla maminka, aby tu našla své štěstí.

Horace Dobbs, vědec, který se mnoho let zabýval výzkumem lidského mozku, se ve svých knihách snaží rozvíjet a vyvolávat v dětech proces představování, který probíhá v úzkém spojení s dalšími psychickými procesy: s fantazií, myšlením, pamětí, emocemi. Zjistil, že toto pozitivní psychické naladění má velmi dobrý vliv na komunikační a pohybový projev dětí a navíc úspěšně rozvíjí jejich kreativitu. Při překladu tohoto dílu jsme se snažily, aby zůstala zachována Horacova snaha o probuzení obrazotvornosti dětí. Spojení psaného a čteného slova - čtení nahlas je přínosné jak pro toho, kdo čte, tak pro toho, kdo poslouchá.

Povídka Boženy Němcové, Divá Bára, zpracovává dodnes aktuální tematiku života „odlišného“ člověka ve společnosti. Bára je milá a veselá dívka, která však nesplňuje typické představy o dívce své doby. Její nebojácnost, samostatnost a nezvyklý zjev, ji činí odlišnou, a proto není vesničany přijata. I zde se ale našli lidé, kteří dokázali mít Báru rádi takovou, jaká je. Její nejmilejší kamarádkou byla Elška. Elška neměla rodiče a vychovával ji strýc farář, se svou sestrou, Elščinou tetou, pannou Pepinkou. Když Elška dorůstala, poslala ji panna Pepinka do Prahy k bohaté tetě, jež churavěla. Elška se v Praze zamilovala do mladého lékaře, který docházel k nemocné tetě. Teta se uzdravila a Elška se vrátila k domů. Doma se setkala s Bárou a té se svěřila se svou láskou k mladému lékaři. Strýci faráři ani panně Pepince se svěřiti neodvažovala. Panna Pepinka ale už zatím vyhledala pro Elšku ženicha. Byl jím obstarožní správce, jenž chodil na faru na návštěvy. Bára měla být nápomocna, aby si Elška vzala pana správce; ale Bára cítila s Elškou a umínila si, že Elšku zbaví nemilého nápadníka...

Umíte si představit čarodějnickou školu? Učí se v ní čarodějnice, hejkalové, upíři a baziliškové - třeba jak se změnit v krkavce, v sovu nebo jak létat na koštěti. A těch zaklínadel, co se musí naučit nazpaměť! Nemyslete si, taková škola není žádný med - když zaklínadlo popletete, můžete zůstat po škole třeba tři sta let! Tak se nedivte, že jednou čarodějnici Saxanu napadlo, že než být tak dlouho po škole, raději uteče do lidského světa.

Bláznivé útrapy dospívání. Jess a Fred strávili zbytek letních prázdnin přesně tak, jak si naplánovali - muchlováním v parku a psaním komických scének pro vánoční představení. Co víc by si Jess mohla přát? A pak, den před začátkem nového školního roku, Fred zničehonic navrhne, aby se před spolužáky tvářili, že spolu nic nemají. Jess neví, co si o tom má myslet. To se za ni stydí? Chce se s ní snad rozejít? Když se jí podaří vyrazit na ulici sice v slušivé minisukni, ale bez spodních kalhotek, zoufale se ptá: Co jsem komu udělala?

Jess má konečně kluka – a před sebou prázdniny, které hodlá strávit jen a jen s ním. Maminka jí ovšem udělá čáru přes rozpočet, když oznámí, že pozítří odjíždí na rodinou dovolenou. Společně s babičkou (a urnou se zpopelněným dědečkem) podniknou okružní jízdu po památkách a pak se zastaví na pár dní u Jessina tatínka. Za normálních okolností by Jess skákala radostí – navštívit tátu v jeho domě u moře si přeje už dávno – ale proč s tím máma musela přijít zrovna teď? Jess je naprosto zoufalá a vůbec si neumí představit, jak tyhle prázdniny přežije. Ale žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří, a Jess nakonec čeká nejedno báječné překvapení.

Historická budova Národního muzea skrývá překvapivá tajemství. Podaří se je holubu Emilovi za pomoci vzdělané muzejní myši Elvíry rozlousknout? A hlavně – uniknou nástrahám nočního hlídače, který je pronásleduje vyzbrojen převzácnými exponáty? Dobrodružná výprava do nitra muzea z pera Radka Malého s ilustracemi Filipa Pošivače představí dětem svět, který běžnému návštěvníkovi zůstane utajen.

Stalo se cosi fakt úžasného: 5.B vyhrála soutěž! Plot u staveniště je náš a všichni na něj můžeme namalovat zvířata, kterým hrozí vyhynutí. Jasně že já a Xeňa se budeme velmi snažit, protože nechceme, aby pandy a tasmánští čerti a jim podobní vyhynuli. Já namaluju želvu. Máme přece taky jednu doma a jmenuje se Hasty. Je to už sice dědeček a trochu nudný, ale každopádně nechci, aby vyhynul! V ZOO žije naštěstí ještě dost dalších zvířat, která můžeme zachránit.