Jaké knihy mám na výběr?

Prvního ledna zazvoní pošťák a přinese balík. Je v něm tučňák a záhadný dopis: „Jsem číslo 1, až budu mít hlad, dejte mi najíst.“ A tak to jde den co den… Obrazová kniha výtvarnice Joëlle Jolivet a spisovatele Jeana-Luca Fromentala je nápaditým a navýsost vtipným vyprávěním o počítání, jedné rodině a 365 překvapeních. Co udělat, když vám po domě capkají nejdřív desítky a pak stovky nezvaných hostů s oranžovými nožkami a v černobílém fráčku, místo mluvení kvakají, neustále se zavírají do koupelny a ke všemu bývají dost nervózní, když mají hlad? Jak uspořádat a uživit 4 x 15, 12 x 12 nebo 6 x 6 x 6 tučňáků, když je jich každý den o jednoho víc? Po pár měsících mamince docházejí zásoby, sestra má chuť na tučňáčí paštiku a tatínkovi se z toho neustálého přepočítávání motá hlava… Kdo je záhadný odesílatel živých balíčků a proč je vlastně posílá? Neobyčejně legrační obrazový matematický příběh s ekologickou pointou. K použití pro celou rodinu!

Malá Anička má starosti. Teta bude slavit narozeniny, a ona pro ni nemá žádný dárek. Nakonec se rozhodne vymyslet pro tetu básničku. Ale básnění je těžká věc a oslava se blíží. Ještě že je tu kouzelná kočka Zlatuška, která má v zásobě spoustu kočičích básniček.

Víš, jak dlouhou cestu musí urazit banán, než ho dostaneš ke svačině? Bruno je velmi zcestovalý banán. Narodil se na slunné plantáži a utrhli ho, když byl ještě zelený. Na lodi se bál tmy, musel překonat mořskou nemoc a nedostatek místa, aby nakonec… skončil v koši. Nebo ne? Příběh dopadne tak, jak rozhodneš.

Co dělají loutky z loutkového divadla, když s nimi právě nikdo nehraje? Co dělá Kašpárek, král, princezna, čert, vodník, loupežníci Vlasando, Ušando a Nehtando? To vše se dozvíte v půvabné knížce Eduarda Petišky. Knihu ilustrovala Helena Zmatlíková.

Doktor Proktor a konec světa. Možná… je název předposledního dílu ze série knih o šíleném, nebo aspoň skoro šíleném, profesoru Proktorovi a jeho stejně smýšlejících spoluhrdinech. Už jste slyšeli, že konec světa je na spadnutí? A že budeme patrně čelit ohromné invazi z vesmíru? Pokud si chcete všechny ty více či méně pravděpodobné předpovědi ujasnit a hodláte v dohledné době přečíst jen jednu knihu o konci světa, sedminohých peruánských pavoucích, a samozřejmě o Bulíkovi, Líze a doktoru Proktorovi, pak jste tu správně. Přečtěte si ji. Možná…

Veselá a čilá holčička, které se občas říka Eliška s ušima, protože je mívá často bolavé, má jediné trápení. A to jsou její dvě přestarostlivé tetičky.

Matyáš Pazdera má tatínka, který vyrábí z porouchaných věcí robotíky – malé roboty, kteří mají dělat různé věci, bohužel ani jeden z nich nefunguje. Jednoho z robotíků Matyáš omylem rozšlápne. Zrovna toho, který má hlídat, aby nemluvil sprostě. Matyáš se bojí tatínkovi přiznat pravdu, a tak mu namluví, že za všechno může soused. A tu noc se v jeho pokoji zjeví Hloupežníci – tři hloupí pidikluci, kteří nedělají nic jiného, než že lžou,pomlouvají a vyvádějí zlomyslnosti. A podle jejich slov teď Matyáš patří k nim. Ta představa je děsivá, ale naštěstí v sobě má Matyáš mluvící světýlko, které mu pomůže všechno napravit.

Ráchel a Kristýna, které jsou na prázdninách na Dešťovém ostrově, už našly červenou vílu Rubínku, oranžovou vílu Klementýnku, žlutou vílu Šafránku a zelenou vílu Olivku. Jaké překážky budou muset překonat při hledání zbývajících víl sedmi barev?

Za normálních okolností bych si starosti o vítězství ve vědecké soutěži fakt nedělal. Jenže potřebuju vyhrát vypsanou prémii, abych mohl zaplatit Patricii Čeňkové škodu, kterou jsem jí prý způsobil. Ta čarodějnice totiž v opačném případě použije své hrozivé nehty a rozpáře mi obličej! Ovšem vzhledem k tomu, co všechno mě kvůli mé snaze nakonec potká, by to vlastně byla úplná procházka parkem.

Další knížka ze série příběhů britské autorky Holly Webb o malých zvířátkách. Když noví sousedé poprosí Jasmínu, jestli by se jim během Vánoc nestarala o kotě, s radostí souhlasí. Stráví celé prázdniny s nádhernou Hvězdičkou! Koťátko zbožňuje hraní s Jasmínou a brzy se stanou nerozlučnou dvojicí. Jasmína ale neví, že Hvězdička má tajemství. Třebaže je venku chladno a tma, nastává čas, aby opustila Jasmínu i její teplý a bezpečný domov a hledala si skrýš. Kam jen mohla jít?

Mile potřeštěný příběh žákyně druhé třídy Týny Humplíkové vypráví o jejích problémech jedináčka. Nemá si s kým hrát, a proto by ráda měla aspoň nějaké zvířátko: psa, kočku, anebo aspoň papouška. Jenže pořádkumilovná maminka-účetní a úctyhodný tatínek-bankovní úředník o něčem takovém nechtějí ani slyšet. A tak si Týna nepovolené zvířecí kamarády zkusí nakreslit. Moc se jí nepovedou, všechny tři obrázky zmuchlá v jednu papírovou kouli a hodí ji do koše. Jaké je ale její překvapení, když ta koule najednou obživne – narodí se z ní podivný tvor, napůl kočka, napůl pes, fantastický strakatec. A přítulný! Zato rodiče jsou zděšením bez sebe, to zvíře je tak jiné, že budou kvůli němu všem pro smích, hlavně sousedovi s vlčákem Arnoldem a sousedce s kočkou Mícou. S tím se bude muset něco udělat! Navštíví proto psí salon, tam ovšem Kvído vzbudí nepochopitelný obdiv a tatínek tedy rozhodne, že toho strakatce musí vidět ještě zvěrolékař. Pan doktor Zvonek, který si vždy přál být cvrčkem, má ale pro Kvída pochopení. Jediné řešení tedy bude – dát Kvídovi domácí vězení... Veselý příběh s dobrým koncem, ve kterém neschází ani dobrodružství (únos a zatýkání zlodějů), je nabitý spoustou groteskních scének.

Představte si, že tento příběh se opravdu stal! Tahle knížka je upřímným a osobním vyprávěním o životě jednoho králíka. O mém životě! Paměti se tomu říká… Divíte se? A proč by zrovna králík nemohl mít svoji knížku? Povím vám, jak se mi žilo na světě, o dnech strávených v různých doupatech a taky o mé rodině. Povím vám, jak chutná život domácího králíka.