Jaké knihy mám na výběr?

Možná tomu úplně nevěříte, ale je to tak: Přání se plní, doopravdy! A to bohužel i ta, která jsme si zas až tolik nepromysleli a která, když se stanou skutečností, nás dokážou pořádně zaskočit. Jako třeba Julii. Dlouho snila o tom, že bude mít opravdového koně. Poté co se ale jedno krásné ráno objevil u ní v pokojíčku, byla z toho pořádně paf. Co bude dělat s koněm v paneláku? To bude pěkné pohroma. Nebo spíš legrace?

Jsou dary a dary. Některé dary jsou docela obyčejné, jsou skvělé, ale vlastně na nich není nic zvláštního. Existují však i takové, které jsou něčím výjimečné. O tom by mohla vyprávět Sonja, která právě jeden velmi záhadný dar dostala od svého strýčka. Co když ta věc někomu patří a původní majitel ji přijde hledat? Navíc když pochází z jiného světa – z magického světa za polární září! Vydejte se spolu se Sonjou na dobrodružnou výpravu do světa, který se v ničem nepodobá naší každodenní realitě, ale přesto existuje v každém z nás, kdo popustí uzdu své fantazii.

Dobrodružství neobyčejného hříbátka pokračuje. Sasanka již dávno věděla, že není obyčejné hříbátko jako její sestry. A měla pravdu. Zničehonic se ukázalo, že je nejen odvážná, ale že také umí létat! Jak je však možné, že v celém jejich stádu má tuto schopnost pouze ona? Copak je jediný okřídlený kůň na světě? Zdá se, že je před ní nová záhada, které musí přijít na kloub. Sasanka a její nejlepší kamarád Vinýsek se proto vydávají tajemným lesem do kouzelné země najít Sasančiny příbuzné.

Tato krásně ilustrovaná kniha obsahuje pohádky jako je Cínový vojáček, O sedmi bratrech havranech, Medvědí chvost a další.

Co také může prožít holčička z Prahy o prázdninách u své „prabičky“, zvlášť když je ostříhaná „na kluka“. Pro děti od 5 let.

Ve škole nastalo velké pozdvižení! Někdo v noci napsal sprejem na zeď školy hanlivé nápisy. A ještě ke všemu na učitele! Jediný, kdo zná pachatele, je pes Sedmikrásek. Viděl ho totiž na vlastní oči. A protože nemůže o tom nijak přesvědčit své dvounohé kamarády z Kallovy detektivní kanceláře, začíná pátrat na vlastní pěst. Zdaleka však netuší, jaké nebezpečí na něj číhá…

Humorné deníkové zápisky Minuse, obyčejného dvanáctiletého kluka z vesnice Minecraftu, který se touží stát bojovníkem. Minus si svého nového postavení hvězdy vesnice dlouho neužije. Společně se svým týmem je totiž vyslán na dobrodružnou výpravu na sever, kam se ještě nikdy nikdo nevydal. Musí najít kováře, aby s jeho pomocí dokázal zachránit svou vesnici a všechny její obyvatele před dalším útokem mobů. Dokáže Minus, že už opravdu není žádný noob?

Jmenuju se Chase Cooper a tohle je můj čtvrtý deník nindži ze šestky. Od mého posledního zápisu uběhlo několik týdnů, ale na mojí škole nebývá klid dlouho. Blíží se vědecký veletrh a všichni makají jako o život, aby svoje projekty dokončili včas. Ale na začátku týdne projekty začínají mizet a najdou se později úplně zničené. A zmínil jsem se o tom anonymním pozvání, které jsem dostal a které mě poslalo na napínavé pátrání po zmizelých projektech? Teď je osud vědeckého veletrhu v mých rukách, zatímco se snažím udržet náskok před pachatelem…

Je jaro 1997. S kamarádem z univerzity se toulám po zvlněných prériích amerického středozápadu. Nemáme moc vody a vlastně ani žádné vybavení. Někdy večer nás straší oranžové blikání světlušek, jaké z Evropy neznáme. Mezi bílými kameny nacházíme kosti zvěře. Překonáváme rokle a koryta potoků. Máme pocit dobrodruhů, což je směšné, protože k nebližší civilizaci je to pořád nanejvýš den pochodu. Nejsilnějším dojmem je ale překvapení: Karel May prý nikdy v Americe nebyl. Jak to, že se skutečná krajina tak přesně podobá té, kterou popisuje ve svém Old Surehandovi? Je to jako vrátit se domů… Je léto 2005, večer. Ležíme s dětmi v týpí na jedné jihočeské mýtině. Ostatní odjeli, jen naše rodinné týpí zůstalo stát na břehu potoka. Tati, vyprávěj něco! Odlesky dohasínajícího ohně hýbou obrázky na pomalované plachtě. Dobrá, příběh bude o prérijních indiánech. Dohromady o nich nic nevím, ale za ta léta bydlení v týpí… je to jako vrátit se domů. Toho večera se rodí malá indiánka a dostává své jméno: Bojuje s kunou. Je opět léto, o tři roky později. Tak jim to napiš, navrhuje má žena. Letos totiž vyprávění nebude. Rodina jede tábořit beze mě, sedím doma s čerstvě sešitou šlachou. Nepíše se mi snadno. První náčrty tří příběhů jsou výsledkem týdenní usilovné práce, sotva stihnu spát. Papír neunese vše, co se povídá u ohně. Uvažuji, nakolik by mělo vypravování popisovat realitu indiánského života. Nakolik by se mělo stát etnografickou studií. Takový nápad ale rychle zavrhuji. Nikdy českým dětem nevysvětlím, jak žili prérijní indiáni. Ani to sám nevím. Vstřebávám základní lakotská slovíčka, ale zároveň vím: ty příběhy jsou zkrátka o nás. Troufale spoléhám na mayovský efekt. Je lépe vyprávět, než poučovat. Mnohem později se mi dostává do rukou aspoň nějaká „indiánská“ literatura. Škola Malého stromu: jakkoli Čerokíjové nežili na prériích, postava dědečka je tolik příbuzná s mým thunkašilou! Mluví Černý jelen: může to být náhoda, jak moc se vize Kulhavého psa podobá vizím indiánským? Lakotské pověsti. Indiánské pohádky. Lid Rudého oblaka. Tyto a mnoho dalších knih mě teprve dodatečně uvádějí do světa, který jsem už přece tak dobře znal! Na povídkách, nyní už téměř dokončených, není třeba skoro nic měnit. Modrá obloha, praskající oheň, nekonečně rozlehlé pláně a hučení rozvodněných potoků mluví ke všem stejně. Vrátil jsem se domů.

Třináct příběhů, které děti znají z televizních večerníčků, o zvláštním zvěřinci, kam rodiče posílají své děti, které se proměnily ve zvířata. Pro děti od šesti let. Někdy se to tak přihodí, že z úplně obyčejné holky nebo obyčejného kluka se najednou stane děsné zvíře: třeba drak, gepard nebo včela. Právě pro takové případy existuje Dětský zvěřinec, jeho ředitelem je úplně malý - stodvaceticentimetrový pán, který má rád děti i zvířata. Na svém výjezdním superprkně Tornádu vyráží na zavolání rodičů, kteří potřebují pomoci s dítětem - zvířetem. Právě ředitel vypráví příběhy o tom, jak se děti ve zvířata proměnily, proč se to stalo a hlavně, jestli a jak se mohou zase zpět změnit v děti. Zajímavá a veselá vyprávění o dětských starostech doprovázejí celostránkové ilustrace Šárky Zikové.

Vydejme se s holčičkou Anežkou do Divokraje. Tahle krajina je nám všem důvěrně známá, ale zároveň plná překvapení. Hemží se to v ní totiž hodnými skřítky a sem tam se objeví i nějaký ten zlobivý trpaslík! Anežka je však šikovná a rázná, a když se její malí kamarádi ocitnou v nesnázích nebo se pohádají, neváhá a udělá všechno pro to, aby jim pomohla.

Zmatek nad zmatek v Čarokrásném knihkupectví! Kocour Gustaf onemocněl, knihy vyvádějí jako šílené a do obchůdku má dorazit kontrola! Paní Sovová je zoufalá: Jestli se čtyřlístek divokých knih nenaučí slušnému chování, bude muset knihkupectví zavřít. To Klárka rozhodně nemíní dopustit a bere věc do vlastních rukou! Romantická vyznání lásky, reptající knihy a Čarokrásné knihkupectví v nebezpečí. Sleduj Klárčino čtvrté dobrodružství. Kniha je určena dětem od 8 let.