Jaké knihy mám na výběr?

Z Lindy a Mariky se staly nejlepší kamarádky. Prázdniny ale končí, budou se muset dívky na dlouhou dobu rozloučit? Prázdniny se chýlí ke konci a z Lindy a Mariky se staly nejlepší kamarádky. Radost z nového přátelství mají jak holky samotné, tak jejich zvířecí parťáci poník Luky a oslík Leo. Lindu a její maminku však čeká návrat do města, na který se nikdo netěší. Podaří se holkám vymyslet nějaký plán, aby mohla Linda na venkově zůstat?

Připravte se na hromadu námořních nesmyslů! Mějte se na pozoru před strašidelným Létajícím holanďanem! Náhlédněte do Sépiákovy nejhorší noční můry! Spaste se před děsivým rybožroutem!

Sedm příběhů, bajek nebo moderních autorských pohádek, tak jak to u oblíbeného básníka Radka Malého hned nepoznáme… Rozhodně se tu ovšem nejedná o příběhy prvoplánově naučné, jak prozrazuje už popis hlavní postavy: „Příroda vypadala jako taková zanedbaná vesnická tetka, vlastně tulačka, která žila v lese a vůbec, kde se dalo. Spávala na mezích, pod širokými stromy, občas v medvědím brlohu a je téměř jisté, že kdyby už tehdy byly v lesích krmelce pro lesní zvěř, spávala by i tam. Z jedné boty jí čouhala suchá tráva, druhá noha byla bosá. Z jedné strany voněla po fialkách, z druhé po králičím bobku. Na hlavě měla neforemnou květovanou hučku a na ní bylo ptačí hnízdo. Taková to byla divná osoba.“ Příběhy dětem i dospělým odpoví na sedm všetečných otázek. A tak jestli vás zajímá, proč vrabec vypadá, jako by spadl do louže, proč stromy nemluví nebo proč mouchy nemají královnu, určitě se to dozvíte v Příhodách matky Přírody. A nakonec se dozvíte i to, proč matka Příroda neměla zaspat.

Po Příšerných příbězích strýce Montaguea se ke čtenářům dostává další náklad děsivého čtiva. Tentokrát je vypravěčem strašidelných historek mladý námořník, který se uprostřed bouřlivé noci objeví v málo navštěvované krčmě. Jeho vyprávění jsou povětšinou zasazena do uzavřeného prostoru lodi, kde se hrůza šíří rychleji a nelze před ní uniknout. Setkáváme se s přízraky, piráty i mořskými netvory; dojde však i na zjevení mnohem strašlivější, než o jakých se zdává v nejhorších snech. Kdo je vlastně onen námořník, který umíněně trvá na tom, že všechny jeho historky se skutečně odehrály? V závěru je tato záhada rozluštěna, a nejen tato: ale čtenář by byl možná raději, kdyby se některé věci dozvědět nemusel… zdroj: www.legie.info

Třetí várka "příšerných příběhů" se tentokrát veze po kolejích, v kupé strašidelného vlaku. Robert Harper cestuje z otcovského domu do internátní školy. Poprvé jede sám vlakem; kupé, do kterého se posadil, se postupně zcela zaplní. Vlak náhle zastaví, právě před tunelem, a Robert nedokáže zjistit, proč nejedou dál. Všichni v kupé usnuli, až na krásnou a trochu podivnou dámu, která sedí naproti Robertovi. Dají se do řeči; dáma pak chlapci začne vyprávět děsivé příběhy, při kterých stydne krev v žilách. Roberta během vyprávění kdoví proč přemáhá spánek. Dokáže se mu ubránit? A dojede do cílové stanice? zdroj: www.legie.info

Čauky! Já jsem Charlie (hlavně mi neříkejte Charlotto to nesnáším!). Dějepis je pěkná nuda, co? Ba ne! Všichni viktoriánci nebyli úplně hloupí a sentimentální. Loty teda rozhodně ne. Je jí jedenáct jako mně ale už musela odejít ze školy i z domova a najít si práci. Vydělává si jako guvernantka a má fakt tvrdý život jen práce, práce a zase práce. Jsem si ale jistá, že by si určitě poradila s tím protivným přítelem mé mámy i jeho ukňouraným synem. Vsadím se, že by to nezpackala tak, jak se to podařilo mně

Robin podle dědečkových instrukcí spolu s kamarádkou Dorkou vypátrají prastarou kouzelnou knihu. Jakmile do ní napíšou svá jména a otočí první stránku, obrátí se svět vzhůru nohama. Všude, kde by mělo být písmenko O, je najednou písmeno Q. A Robin se změnil na Rqbina. Kamkoli se podepíše, je to k jeho zděšení takhle. Ovšem děti se nedají – zachrání knihu i všechno okolo. Vždyť Q je jen obyčejné O s ocáskem. Půjdou na to chytře, to bude děda koukat!

Kam zmizelo písmenko z abecedy? Pátrejte s prvňáčky! V 1. A se ztratilo jedno písmeno abecedy. To je nadělení, vždyť se brzy chystá písmenková slavnost! Odhodlaná šestice prvňáčků se rozhodne písmenko vypátrat, i když si vlastně nikdo nepamatuje, jak vypadá. A kde se nejlíp takové písmeno hledá? Přece v knihách a v knihovně. Ale snadné to nebude!

Být ve mlýně práškem a jen ometat mlýn? O to mlynářský učedník Matěj nestojí. Mnohem zábavnější je vandrovat po světě. Během putování nastoupí do služby k šestnácti mistrům různých řemesel. Ve dvou se všechno lépe táhne, a proto je Matěj rád, že má s sebou kamaráda, čerta Lukáše. Společně se vandrovníci naučí, jak se kovají koně, jak se vyrábí dřevěné sudy nebo jak se vaří pivo. Dvojice prožívá veselé i napínavé příhody, a současně proniká do tajů dnes polozapomenutých řemeslných postupů.

Papoušek Blu má velké přání- chtěl by umět létat jako jiní ptáci. Ale ať dělá, co dělá, stále mu to nejde. A jako by neměl dost starostí, ještě ke všemu se dozví, že patří k ohroženému druhu Cyanositta Spixii, ara škraboškový. Jediná samička tohoto druhu žije v brazilském městě Rio de Janeiro. A tak Blu musí opustit knihovnu v severoamerickém městečku Moose Lake a vydat se i se svou člověčí kamarádkou Lindou za nevěstou do Ria.

Rosa má skládat první baletní zkoušky, ale je si jistá, že všechno půjde hladce. Právě v polovině zkoušek, když několik věcí pokazí a připadá jí, že to bude jen horší, ji kouzelné baletní střevíčky odnesou do Země kouzel. Rosa se nestačí divit. Před ní tančí postavy ze známých baletů, ale něco tady nehraje. Klára z Louskáčku tančí s dýní, Spící krasavice s Kocourem v botách! Kouzelný měsíční kámen zdejšího krále se totiž rozbil na tisíc kousků a všechny balety se kvůli tomu pomíchaly. Obyvatelé baletní říše jsou bezradní. A co Rosa? Přijde na to, jak jim pomoci?

Ještě nedávno byla Rose jen jednou z mnoha dívek v chudém sirotčinci svaté Brigity a teď je žačkou slavného mága, králova nejvyššího kouzelníka. Pak ale náhle zmizí milovaná princezna a celá země je v ohrožení. Síly temné magie nabývají na moci a jen Rose může pomoci. Podaří se jí najít princeznu dřív, než bude pro všechny příliš pozdě?