Jaké knihy mám na výběr?

Žákyně Sára se po prázdninách moc těší do školy. Jde už do druhé třídy. Čeká na ni ale řada překvapení a nových zážitků, které prožije se svým kamarádem Markem a novým spolužákem Liborem. A jaký ji nakonec čeká dárek? To se, milé děti, nechte překvapit. Zábavný příběh Ivony Březinové provázejí ilustrace Heleny Zmatlíkové

Vyprávění o jednom školním roce 10leté dívky, která je šťastná v kruhu své rodiny i přesto, že její mladší bratr je nevyléčitelně nemocný. Na počátku příběhu se rodina stěhuje do vlastního domku a hrdinka prožívá všechny problémy života v novém prostředí. Snaží se najít kamarádku a po počátečním zklamání se zdá, že se jí to podařilo. Autorka akcentuje pozitivní přístup k životu u všech členů rodiny, jejich vzájemnou lásku a pochopení.

Tony se s velkou rodinou právě přistěhoval do nového města, navíc do domu, ve kterém nejspíš straší. Rád hraje míčové hry, nejraději ze všeho kin ball, týmový sport s velkým balonem. Ríša je Tonyho pravý opak: maminka mu láskyplně říká Otesánku, protože má pár kilo navíc, a spíš než na hřišti byste ho potkali v hudební škole. Přestože jsou každý jiný, rychle se spřátelí. Tony učí Ríšu kin ball a Ríša by byl moc rád, kdyby Tony začal chodit na housle. Jenže je tu háček: kluci nemají druhé housle. Rukopis knihy zvítězil v literární soutěži Albatrosu pro rok 2017 na téma Potkali se ve škole.

Čtyři kamarádi jsou zase v akci. V Dominikově škole se po chodbách prohání tajemný fantom zahalený v černozeleném plášti a bílé masce. Podaří se jim vypátrat, kdo se za hrůzu nahánějící maskou skrývá? A navíc jsou v ohrožení všechny vídeňské památky. Kamarádi se dostávají do velkého nebezpečí, když přijdou na stopu tajemné organizaci Bazilišek. Vyváznou i tentokrát bez úhony?

Většina hrdinů, které známe, jsou výjimečné bytosti nadané nadpřirozenými schopnostmi, s pláštěm, který jim vlaje z ramen. Existují však i hrdinové z masa a kostí, tak skuteční jako ty a já, kteří se někdy mýlí, ale jindy se jim povedou věci naprosto výjimečné. A jednou z nich byla i Frida Kahlo. Její mimořádnou schopností byla nezlomná vůle překonávat všechny překážky, měla velký malířský talent a nadšení pro tvorbu. Díky tomu se stala první z mexických umělců a umělkyň, kteří kdy vystavovali v muzeu Louvre v Paříži. Její obrazy si získaly světovou proslulost. Takových závratných úspěchů Frida Kahlo dosáhla a toto je její příběh.

Inheritance je čtvrtou knihou ze série Odkaz Dračích jezdců, kterou napsal Christopher Paolini. Neuplynulo mnoho času od doby, kdy byl Eragon pouhým klukem z chudé farmy a Safira jen modrým kamenem ležícím v hlubokém lese. Nyní se situace změnila. Eragon je dračí jezdec a zabiják stínů a Safira mocný drak, který spolu se svým jezdcem letí vstříc k definitivnímu vítězství nebo záhubě. Osud celé země spočívá na jejich bedrech. Životy tisíců lidí závisí na tom, jak si v poslední bitvě povedou. Celé dlouhé měsíce výcviků i bitev mohou všem přinést naději a život, ale stejně tak i bezednou propast ztráty, smrti a zatracení. Ten nejtěžší zápas je stále ještě čeká. Galbatorix. Budou muset najít veškerou sílu k tomu, aby svedli tuto poslední bitvu. Jestli tentokrát neuspějí, je vše navždy ztraceno. Další šance už nebude. Eragon a Safira spolu dokázali dojít dál, než se kdokoliv odvážil vůbec doufat. Ale teď musí svrhnout zlého krále z jeho trůnu, zbavit násilím zmítanou zemi tyrana a nastolit v Alagaesii znovu právo a řád. Není velká šance, že se jim to podaří. A pokud ano, jakou cenu budou muset zaplatit?

Pan Antonín a  písmenko A  nemají kde bydlet, domeček jim odplaval po řece při divoké jarní povodni. Naštěstí je léto, a tak můžou stanovat. Zkusí spát pod širákem a nocovat v týpí s písmenkovými indiány, ovšem žádná sláva to není. A tak se kamarádi rozhodnou, že si postaví dům v koruně stromu!

Je mi pět a chci psa. Rodiče ale přišli s tím, že dostanu sourozence. Nakonec jsem se s tou myšlenkou smířila a začala se i těšit. Doma se ale objevil malý uzlíček, který v ruce neudrží ani kostku lega. Máma s tátou jsou pořád unavení a nedělají podle mě nic pro to, aby má sestra do rodiny co nejdřív zapadla. Takhle by to přece nešlo! Nemůžu čekat celé roky, než mě sestřička doroste. Musím zakročit a naučit ji všemu, co bude v životě potřebovat.

Kočička z kávové pěny se toulá předměstskou krajinou - zimou, jarem i létem a hledá známé vůně domova. Eva Volfová proměnila látky, hadry, prachovky a utěrky v čisté obrazy a křehký příběh pro nejmenší čtenáře. Ilustrace textem doprovodila Tereza Horváthová. Tato obrazová pohádka vypráví o kočičce zrozené z teplé kávy a nadýchané pěny, kterou její nevědomí stvořitelé vyhnali z domu... Jednotlivé obrazy jsou vyšity barevnými nitěmi na starých látkách. V tomto svérázném fiktivním obrazovém prostředí ve stylu arte povera je pak zasazen jednoduchý a krátký doprovodný text. Barevnost jednotlivých použitých materiálů podtrhuje gradaci děje s jeho klidnějšími i dynamičtějšími částmi, nepřesné "tahy" nití vykreslujících scénu a její subjekty jsou zkratkovité a naivitou simulují dětskou ruku.

Pokračování velmi úspěšných a oblíbených příběhů o konzumentech lichých ponožek - Lichožroutech. První kniha z této řady se stala knihou desetiletí pro děti podle ankety sdružení Litera. V úvodu třetího, závěrečného dílu pohádkového románu o tvorech, kteří nám kradou ponožky a dělají z páru licháče, se už dospělejší Hihlík a jeho přátelé Ramík, Kawa a Bumka se vracejí z Afriky zpět do Prahy. A v téhle džungli velkoměsta čelí naši hrdinové mnohem většímu nebezpečí než dosud… Naštěstí se k naší známé čtyřce přidá pražská lichožroutka Tonka, která má heslo: Dva lichožrouti jsou více než jeden a pět jich zmůže víc než čtyři. Pavel Šrut s Galinou Miklínovou zase tvrdí, že bát se a přitom se trochu smát je víc, než se jenom bát a nebo jen se smát.

Věříš v kouzla a sníš o lepším světě? Staň se vílou jako Winx! Arktida je v nebezpečí! Nečekaný příval znečištění zničil přírodní rovnováhu v moři a děsuplné zmutované příšery ohrožují tamní živočichy… Kde neuspěje ani Flořina moc, dá všem naději nezničitelná magie přírody.

Malá Mája se z domečku na vesnici odstěhuje do města. Chybí jí příroda, ptáci, zahrada. Mezi vysokými domy není ani kousek místa, kde by mohly růst narcisy či jabloně. Když je Mája namaluje na chodník křídami, déšť je za chvíli spláchne. A když konečně najde park, je celý vysypaný drobnými kamínky a nikde ani kytička. Nakonec ji zbloudilý ptáček zavede k pohádkově krásnému květinářství — jenže tam mají zavřeno. Copak v tomhle městě opravdu vůbec nic neroste? Roste! Chodníkem prorazil malý výhonek! Mája si ho vezme a uloží do své sklenice na poklady. Do sklenice, kde je dost místa na to, aby v ní kytička mohla růst. Růst ve městě, kde je dost místa na to, aby tam takových minizahrádek vyrostly tisíce. Ke společné radosti všech. I z města se dá udělat zelenější místo k životu. Jen je třeba někde začít.