Jaké knihy mám na výběr?

Bylo nebylo jedno sousedství a zdálo se jako každé jiné. Byly tu domy, trávníky, lampy i stromy. A také tu vedle sebe žili myška, kocour, sova, liška, zlobr a slepice. Sousedé, kteří si sotva kývli na pozdrav. Jednoho dne však vypadne internet. Dokáže taková malá událost něco změnit? Překonají sousedé strach, nesmělost a stud a najdou k sobě cestu?

Hrdinou knihy je pětiletý kluk Eliáš. Dítě tzv. moderních rodičů, kde otec je autor počítačových her a matka restaurátorka. Ocitá se v každodenním koloběhu nedostatku času, kterému podlehli jeho rodiče a kteří se snaží jeho výchovu směřovat k samostatnosti tím, že mu za pochodu jen předávají informace, které jsou z jejich pohledu důležité. Kluk se stává přemoudřelým znalcem, který možná udivuje své učitelé a návštěvy, ale nijak nepřesvědčuje své spolužáky. Nemá kamarády a doma zůstává také sám, i když ve společnosti rodičů. Touží proto po situacích, ke kterým směřuje každé mládě na této planetě. Zkouší svojí mámu několikrát přitáhnout k sobě, ke svým hrám, ale nedaří se mu to. Pokaždé je něco důležitějšího a rodiče v neustálé zahleděnosti do svých problémů si neuvědomují po čem kluk skutečně touží. Z této sterotypní situace nachází autorka východisko. Eliáš objevuje v zahradě vejce, z kterého se později vyklube podivná bytost. Maličký človíček s křídly, kterého pojmenuje Aty. Ten postupně začíná zastupovat v Eliášově citově nenaplněném životě babičku. Spolu prožívají spoustu dobrodružství, ale nakonec, při pouštění draků, ulétne Aty z jednim z nich. Náhražka přirozeného vztahu mezi Eliášem a rodiči zmizela a on zůstává opět sám. Jen v závěru knihy se nám může zdát, že rodiče se přece jenom trošku polepšili. Ale je to jen chabý a nepřesvědčivý pocit. Nic víc. Příběh končí tam, kde začal. Kruh beznaděje se uzavírá. Knížka je velmi čtivá a jak říkal Macháček, "krásně teče". Ale pokud se zamyslíme nad obsahem, jeví se bez východiska. Naznačuje, v jakých nepřirozených rodiných vztazích žije spousta dětí. Jak děti nevyužívají svou fantazii k přirozenému poznávání světa, ale jen k hledání ubohé náhražky toho, co jim měli dát rodiče. Poukazuje, že dítě a jeho další vývoj k dospělosti neformuje ani tak materiální zabezpečení, možnost vzdělávání, jako každodenní citový kontakt a osobní vzor těch nejbližších. Bohužel společenský tlak, myšlení a pocit důležitosti deformuje přirozené chování mnoha dospělých do té míry, že si vůbec neuvědomují důsledky. O to hrůzněji pak vyznívá takové jednání ve vztahu k jejich dětem. A to i přesto, že společensky je to víc než přijatelné.

Tohle je Hilda, průzkumnice, dobrodružka a fanynka kamenů. Na světě má nejradši dvě věci: svůj skicák a psa Větvíka. Tedy, na světě má nejradši tři věci: svůj skicák, psa Větvíka a maminku. Pardon, na světě má nejradšisvůj skicák, psa Větvíka, maminku a všechny nadpřirozené bytosti a příšerky, které žijí u nich v údolí. Hildina dobrodružství nejprve uchvátila čtenářky a čtenáře komiksů, poté vznikl animovaný seriál od Netflixu a nyní je tu knižní série. Prožijte s Hildou znovu její první setkánís trollem nebo s párem zamilovaných obrů. Pro skalní fanynky a fanoušky nabízí kniha desítky nových ilustrací a rozšíření smyšlené krajiny, do které se tak rádi vracíme. A pokud jste o Hildě nikdy neslyšeli, máme pro vás dvě otázky: Na co čekáte? A bolí oči hodně, když člověk poprvé vyleze z jeskyně?

Barča má věčně rozježené vlasy, nemá ráda sukně, leze odvážně po stromech. Má jedinou kamarádku, Elvíru, která ale je – neskutečná. Léto znamená pro Barču ráj, celé dny lítá venku. To letošní je však jedno velké dobrodružství. Trochu nebezpečné, trochu bázlivé, hodně překvapivé!

Pohádka o tajemném kouzlu, které proniká hluboko do lidské duše, rozezní tóny našeho srdce a léčí všechna hoře. O kouzlu zvaném hudba. František jeho sílu objevil už jako malý chlapec, kdy poprvé uslyšel líbezné houslové tóny.

Je mi pět a chci psa. Rodiče ale přišli s tím, že dostanu sourozence. Nakonec jsem se s tou myšlenkou smířila a začala se i těšit. Doma se ale objevil malý uzlíček, který v ruce neudrží ani kostku lega. Máma s tátou jsou pořád unavení a nedělají podle mě nic pro to, aby má sestra do rodiny co nejdřív zapadla. Takhle by to přece nešlo! Nemůžu čekat celé roky, než mě sestřička doroste. Musím zakročit a naučit ji všemu, co bude v životě potřebovat.

Nádherný pohádkově zimní příběh o narození vánoční jedličky Všechny stromy se rodí v létě. Včetně jedliček. O to, aby jejich malinké semenáčky do zimy pořádně povyrostly a zesílily, se stará tukoň Jedlička. Podívej, kolik s tím má práce! Musí stromečky uvázat, aby se nelámaly, chránit je před nečasem i mlsnými lesními zvířaty a občas jim přečíst nějakou pohádku. Jedna jedlička se ale vždycky narodí až v zimě. Jenže se nikdy neví, na kterém místě v lese se objeví. Najít ji dokáže jediný tukoň — ten, který převléká zvířátka na zimu do bílého šatu. Když promění všechny kožíšky, bodlinky i poslední peříčka nabílo, i on sám se obleče do bílých šatů a vyrazí do ztichlého, zasněženého lesa hledat malinkou zimní jedličku. Její příchod oslavuje celý les. Ten den je svátkem všech tukoňů.

Dvojčata Claudie a Karel chodí do 4.B a protože se jejich rodiče rozvedli, tráví jeden týden u maminky a druhý zase ve vesnickém domku s tatínkem a babičkou. Pak se ale Claudie zraní, skončí v nemocnici a maminka rozhodne, že děti přestane k tatínkovi pouštět. Kája i Claudie jsou zoufalí a nevědí, co dělat. Rozhodnou se utéct z domova...

Kryšpín Kůstek nerad čte. Opravdu nerad. Když otevře knihu, písmena se promění v mravence a jeho začne bolet hlava. O návštěvy knihovny nestojí, navíc tam mají psa Záložku, kterému smrdí z tlamy. Otec ho však nenechá jen hrát videohry. Kdyby už Kryšpín Kůstek měl něco číst, tak vzrušující knihy. Je však přesvědčený, že takové neexistují. Jenže svérázná knihovnice Sklep-Ula mu ke čtení nabídne právě jednu takovou vzrušující knihu. A ta ho pohltí. Nemůže přestat číst. Za žádnou cenu ale nesmí nahlas přečíst poslední stránku. Nikdy

Kytice, stěžejní dílo Karla Jaromíra Erbena, je jedinou ucelenou sbírkou básní, kterou kdy slavný spisovatel vydal. Obsahuje třináct balad velmi silně ovlivněných slovanskou lidovou slovesností. Některé z nich byly inspirací i pro Antonína Dvořáka a sedm básní se stalo základem stejnojmenného filmu z roku 2000. 

Nový případ pro tebe a Klub Tygrů! Vezmi lupu a zapoj se do pátrání. Během dobrodružného nocování v domku na pobřeží zpozoruje Patrik v hlubinách pod útesem přízračné světlo. Povídá se, že je to varování duchů utonulých námořníků před hrozícím neštěstím. Kamarádi z Klubu Tygrů mají o celé záležitosti pochybnosti, a tak se pustí do pátrání. Stopy je zavedou od majáku na útesech až do staré opuštěné továrny. Zvládnou Biggi, Luk a Patrik čelit hrůzné skutečnosti, která postupně vychází najevo? Zapoj se do pátrání i ty a zažij celé dobrodružství z první ruky!

Jak malý může být slon? Záleží na tom, jak velkou máte fantazii. Není slon jako slon: indický je menší, africký má větší uši… a ten zahradní má zaručeně nejdelší chobot! Malý slon Pomelon se sice vejde pod pampeliškový lupen, ale chobot má tak dlouhý, že si ho při tanci často přišlápne. K čemu takové nosisko, když všude jen překáží? Ke spoustě věcí! Přesvědčte se o tom s Pomelonem! Je zkrátka prima být přesně takový, jaký slon (nebo člověk) je. A mít z toho radost. Pomelon se stane kamarádem dětí od tří let, které se s ním naučí nejen přijímat samy sebe, ale pojmenují i to, čeho se bojí. Pomelon se třeba strašně bojí toho, že mu chobot bude růst donekonečna. Anebo že mu naopak úplně zmizí! Absurdní? Jak pro koho. Tak už to ostatně se strachem bývá. A je skvělé podívat se na něj s nadhledem a vtipem. Ramona Bădescu přivedla na svět VYSLONĚNĚ neodolatelného hrdinu. Jemný situační i slovní humor v kombinaci s nezaměnitelnými ilustracemi Benjamina Chauda jsou láska na první pohled. Těšíme se na každý další příběh!